Miminko vyrostlo a potřebuje místo na hraní. Menší dítě vyměnilo školku za školu a potřebuje prostor na učení. Teenager si přesouvá učení od pracovního stolu spíš do postele. A je nejradši, když do pokoje ani nevstupujete.
Dětský pokoj je velmi dynamický prostor, který by se měl vyvíjet spolu s dětmi a tím, jak rostou. Ti kdo, zvolili nadčasový nábytek, mají vlastně vyhráno a jednou provždy vyřešeno. Ti, co měli postel v podobě autíčka Ferrari, asi svého teenagera nenadchnou a budou jí muset vyměnit. Ať je jak je, děti potřebují po celé své dětství místo hlavně pro sebe, kvalitní postel a potřebují dostatečné úložné prostory. Malé děti musí mít místo na hraní, větší spíš na učení. Funkce zůstává, mění se v něm jen priority. Co může nastat?
POKOJ JE JEN MŮJ
Dobré řešení v raném dětství. Dva pokoje, které jsou vyřešené jako dvě oddělené místnosti. Jedno je herna a druhé ložnice. Toto řešení je ideální až do doby, než jedno z dětí vyroste do pubertálního věku. V zájmu všech bude dětské pokoje vyřešit tak, že se sourozenci „rozestěhují“ a každému z nich bude dopřáno vlastní soukromí. Kdo na tento luxus spoléhat nemůže a dvě nebo víc pokojů prostě nemá, může využít prostor tak, aby alespoň vyčlenil každému dítěti jeho vlastní místo. Možno využít nábytek, paravány, závěsy, cokoliv, co místnost opticky rozdělí a umožní dítěti být jen „ve svém“. A podle možnosti, každému vydělte prostor stejným dílem…pokud to jen trochu jde.
CHCI SI HO VYZDOBIT PODLE SEBE
Já sama jsem zastáncem u zařizování, hlavně komunikace s dítětem. Zhruba od tří-čtyř let, dokáže své požadavky specifikovat, na rodičích je, tyto požadavky usměrnit, někde ubrat nebo přidat. Je dobré a děti to náramně ocení, když do svého pokojíčku, můžou vložit svojí fantazii, něco, co se líbí jim. Diskutujte s nimi, vybírejte společně třeba dekorace, domluvte se předem na barevné paletě. Když zařizujete les, zařizujte les, když vesmírnou stanici, každé dítě pochopí, co se tam hodí a co ne. A když náhodou bude chtít stůj co stůj obrázek s fialovým medvědem, no a co…, je to dětský pokoj přece. Tam hranice neexistují. A nebojte, když máte vkus vy, bude ho mít velmi pravděpodobně i vaše dítě.
POŘÁDEK? DYŤ JE UKLIZENO…
Tolerovat drobky v posteli, nebo jídlo v pokročilém stádiu rozkladu opravdu nemusíte, ale to, že vidíte, přehlídku šatníku v plné kráse, obsah šuplíků už v šuplíku není a ještě dlouho nebude, prostě tolerujte a raději odejděte. Ono bude lépe, i když se tomu teď těžko věří. Mimochodem toto téma, dětský pokoj pro teenegera, jsem už psala. Článek najdete tady.
Pokud teď stojíte před volbou jak dětský pokoj zařídit, ať už jste v jakékoliv fázi a nejste si jisti s čímkoli, zvu vás na
JEDINEČNÝ WORKSHOP, KTERÝ ZDALEKA NEBUDE JEN TEORETICKÝ!
Připravila jsem pro vás workshop a ne ledajaký. Nebude to jen suchá teorie, ale hlavně praktická záležitost, kde si dětský pokoj můžete naplánovat od podlahy až po lustr, spolu s mou asistencí. Počet míst je omezen a přihlašovat se můžete už teď. A já se na tvorbu vašich dětských pokojů spolu s vám nesmírně těším.
Přihlášky a více informací o workshopu najdete na tomto odkazu.
