Nevíte, jak postupovat s výběrem barev do dětského pokoje? Čím se řídit? Přečtěte si tento článek až do konce a přijde vám to snadnější, než si myslíte teď.
Barevnost pokoje je nesmírně důležitá, o tom není pochyb. Barevnost navozuje náladu. A je jednou z věcí, pomocí které jde rychle atmosféru pokoje změnit. Je několik způsobů. Stačí si vybrat nebo raději vzít si od každého něco.
Pokud přihlížíte na věk dítěte, děláte dobře. Malé děti upřednostňují výrazné barvy, dospívající děti spíš tlumenější odstíny nebo tmavší odstíny.
Takto výrazně oranžovou si vybere spíš menší dítě.
Odrostlejší děti sáhnou raději po tlumenějším odstínu.
Vesele a bezstarostně.
Vesele, ale sofistikovaně. Pro malé děti nuda.
Pokud si vaše děti vybraly barvy výrazné, respektujte to, ale nekombinujte dohromady jen zářivé barvy. Volte spíš jednu nebo dvě výrazné barvy a zbytek neutrální.
Výrazná barva na podlaze bohatě stačí.
Barev sice hodně, ale tlumených. Proto tady neruší.
Výrazná žlutá, kterou krotí šedá s bílou a tmavá podlaha.
Jedna výrazná, zbytek neutrální. Stačí.
Jedna výrazná, zbytek neutrální. Stačí.
Kupodivu, i miminka mají raději barvy výraznějších odstínů. Podle různých studií, miminka je lépe vnímají, reagují hlavně na červenou, mají rádi kontrast bílé a černé barvy, největší problémy mívají s modrou barvou.
Velmi často však vidíme v pokojíčku miminka, spíš tlumené barvy. S tímto postupem úplně souhlasím. Výraznou barevnost možno nahradit právě barevností různých hraček, hrazdiček, knížek apod. Velmi výrazné barvy na velkých plochách nebo jejich výrazné kontrasty, by mohly miminko spíš rozptylovat v jeho „klidovém režimu“, který potřebují.
Vybírat barvy se dá i podle pohlaví dítěte. Správně. Ale jen částečně.
Pravdou je, že tradičně k holčičím oblíbeným barvám patří růžová, fialová, žlutá. U kluků převládá modrá, zelená nebo oranžová. Samozřejmě můžete se tím řídit, ale pro jistotu, se na to zeptejte dětí. Možná samy navrhnou zajímavou barevnou kombinaci. Ne každá holčička touží po přeslazeném růžovém království. Třeba se Vašim dětem bude líbit i čistě černo-bílý pokojík. Nebo tmavě šedá barva na stropě. Kdoví…
Dokonce, někteří kluci zhruba do věku čtyř let, mají rádi i růžovou barvu. Tím nechci říct, že když ji mají rádi, abyste jim vymalovali pokoj na růžovo. Ale možná je bude bavit víc červená či oranžová. Stačí v náznacích. Například u nás, v ryze mužské sestavě dětského pokojíku je červená nejvíc. Použila jsem jí proto, ale jen na snadno vyměnitelných doplňcích.
Dalším faktorem, kterým byste se měli řídit, je povaha dítěte. Barvy působí na jejich psychiku. Pokud je aktivní, neposedné, červená barva by ho zřejmě ještě víc provokovala. Je potřeba ho zklidnit spíš tlumenější studenou barvou. Pokud je naopak klidné, mírné a spíš pasivní, právě výraznější odstín žluté nebo oranžové ho může přimět ke zvýšené aktivitě.
Dalším faktorem, který ovlivňuje výběr vhodných barev je orientace na světovou stranu. Pokud je pokojík orientován na západní stranu a vymalujete ho oranžovou barvou, bude jí tam příliš. Pokud je orientován spíš na sever a v pokojíčku bude hodně zelené nebo modré, bude působit ještě víc studeně a děti se tam instinktivně nebudou cítit dobře.
A ještě jedna rada. Raději nevybírejte barvy podle nabídek obchodů s nábytkem. Většinou na jedné fotografii zobrazí celou sérii nábytku, který sice krásně ladí, ale jako celek působí až příliš usedle a jednobarevně a nudně.
Na závěr malé opáčko: barvy přizpůsobte věku a povaze dítěte. Přizpůsobte je i světovým stranám a pohlaví dětí, které se o pokojík dělí. Ale jen částečně. Nenechte se svazovat různými zažitými pravidly. Co však berte v úvahu je, přání vašich dětí. Vy jen korigujte.