Všimli jste si taky, že spoustu maminek, resp. rodičů, hledá inspiraci při zařizování dětského pokoje na internetu, Pinterestu v různých skupinách a diskuzích na sociálních sítích? Já tomu rozumím, taky se ráda inspiruji. Ale, vidím tu jedno ALE…
Na co se podle mně zapomíná u všech inspirací je fakt, že to co funguje v dětském pokoji u jiných, ale nemusí fungovat u vás doma. To, že v jiném pokojíčku vypadá domečková postel skvěle, neznamená, že bude dobře vypadat i u vás a že vám nezabere víc než půlku pokoje. Že barevné řešení v pokojíčku u sousedky může vypadat úplně jinak u ní a u vás. A víte vlastně proč?
Už jenom proto, že ona má dětský pokoj otočený úplně na jinou světovou stranu. Že modrá barva se chová úplně jinak v pokojíčku otočeném na jih, než v pokoji otočeném na sever. A navíc, že její dítě má úplně jinou povahu. Váš Honzík je intelektuál, vášnivý čtenář, který vyhledává samotu a do kolektivu dětí se moc nehrne. Takže studená modrá barva by ho ještě více zklidňovala, mohla by v něm umocnit pocit smutku a podpořit samotářství.
Inspirovat se můžeme, ba dokonce musíme, ale také to musíme pak správně uchopit a uplatnit při zařizování dětského pokoje ta správná pravidla.
A kde je máte hledat? O těchto, ale i jiných pravidlech zařizování píšu ve svém e-booku Jak zařídit dětský pokoj.
Dozvíte se v něm nejenom o alchymii míchání barev, ale i to, že domečková postel od sousedů vás nechá docela v klidu, když objevíte lepší řešení pro váš pokojík. Protože budete vědět, jak máte na zařizování pohlížet, které parametry brát v úvahu a na co nezapomínat. Nebudete pouze kopírovat, ale budete kráčet vlastní cestou. Dejte mi do komentáře pod článek vědět, jak to máte s inspirací vy a budu se těšit až se společně setkáme u čtení e-booku.