Začalo to toaletkou
Na začátku bylo přání mít dámský koutek v ložnici. A skončilo to tak trochu jinou ložnicí.
Typický příklad jak někdy stačí opravdu málo. Barva zdí zůstala stejná. Netapetovalo se. Neměnila se podlaha. Doplnilo se osvětlení. Nepřibyl skoro žádný kus nábytku. Kromě toaletky samozřejmě. A zmizel jeden pracovní koutek.
Do poměrně velké ložnice s nádhernou dřevěnou podlahou sice pronikalo dostatek světla, ale celý pokoj působil tmavě a zbytečně smutně. Manželka si vysnila bílou toaletku. A přála si vnést do pokoje víc ženskosti a světla. Manžel to statečně ustál a postavil se k návrhu zromantizování ložnice džentlmensky. Přidal ruku k dílu a už samotnou realizaci jsme připravili společně pro jeho paní jako překvapení.
Do oken jsme pověsili záclony lehounké jako pírko, hnědé žaluzie vyměnili za bílé rolety, co celý prostor zvětšilo a prosvětlilo. Odstranili studenou skleněnou desku z komody. Na postel dali bílý přehoz a pár polštářků. Přesunuli proutěnou bednu. Obrázky trochu zredukovali. Atmosféru dotvořili krejčovskou pannou, která nejenom krášlí, ale i slouží. Prý na košile…
Stačilo ještě pár ušitých srdíček, luceren, svíček, zrcadlo, lampička do okna, vřes do romantických květináčů a usínání bylo hned hezčí. Pro oba.
